Realita versus fikcia v beletrii

Autorka: Jana Plauchová

Umělecká představa asteroidu padajícího na Zemi. Povrch asteroidu je rozehřátý v důsledku průletu atmosférou. Zdroj: NASA.

Jedného dňa som vošla do kníhkupectva pozrieť sa na novinky a hneď ma upútala istá knižka. Bol to román, ale obálka napovedala, že s vesmírnou tematikou. Začítala som sa do prvých stránok. Mladé dievča si kúpilo . . . → Read More: Realita versus fikcia v beletrii

Pravděpodobný impakt na Jupiter 10. září 2012

Světlý záblesk byl zřejmě způsoben zánikem komety nebo malé planetky, která dopadla na Jupiter 10. září 2012 před polednem. Obrázek pochází z videa, které natočil George Hall v USA.

Včera, 10. září 2012 v 11:25:30 UT (13:25:30 SELČ) pravděpodobně dopadlo do atmosféry Jupiteru malé těleso – planetka nebo jádro komety. Událost doprovázenou zábleskem zaznamenal . . . → Read More: Pravděpodobný impakt na Jupiter 10. září 2012

Mars dostal přednost před Titanem a kometami

Umělecká představa sondy InSight na povrchu Marsu. Zdroj: Wikipedia.

V roce 2016 odstartuje k Marsu další kosmická sonda. Bude to povrchová sonda Mars InSight. Jejím úkolem bude zkoumat nitro Marsu za účelem zjištění, zda má Mars pevné nebo tekuté jádro, jestli na něm jsou přítomny zlomové linie a desková tektonika, a prozkoumat vnitřní strukturu . . . → Read More: Mars dostal přednost před Titanem a kometami

Obloha v září 2012

Venuše bude vidět v září 2012 na ranní obloze jako výrazná Jitřenka. V dalekohledu bude možné rozlišit její fázi. Zdroj: Wikipedia.

Září se zpravidla počítá mezi podzimní měsíce, přestože podzimní rovnodennost nastane až 22. září 2012 v 16 h 48 min. 1. září 2012 vychází Slunce v 6 h 15 min a zapadá v 19 h 43 min SELČ. Den trvá 13 h 27 min. 30. září vychází . . . → Read More: Obloha v září 2012

Zemřel Neil Armstrong

Neil Armstrong (1930-2012). Zdroj: Wikipedia.

Americký kosmonaut Neil Armstrong, který 20. 7. 1969 stanul jako první člověk na Měsíci, zemřel ve věku 82 let. Neil Armstrong zemřel v důsledku pooperačních komplikací po operaci srdce.

. . . → Read More: Zemřel Neil Armstrong

První důkaz destrukce planety vlastní hvězdou

Umělecká představa exoplanety typu horký Jupiter, která zaniká ve vnější atmosféře hvězdy poté, co hvězda opustila hlavní posloupnost a začala se měnit v červeného obra. Zdroj: NASA.

Mezinárodní tým astronomů našel první důkaz destrukce exoplanety vlastní hvězdou. Zaniknuvší planetu pohltila hvězda, která se začala měnit z hvězdy hlavní posloupnosti na červeného obra — ekvivalent pokročilého . . . → Read More: První důkaz destrukce planety vlastní hvězdou

Úspěšné pozorování zákrytu hvězdy planetkou

Snímek stop hvězd v souhvězdí Berana. Přerušená stopa uprostřed snímku signalizuje, že hvězda byla zakryta planetkou. Foto: Jiří Polák.

Pozorování zákrytů hvězd planetkami je jeden z mála druhů pozorování, ve kterém mohou být amatéři přínosní vědeckému výzkumu. Přesnost, s jakou jsou známy dráhy planetek je sice výborná, ale stále natolik nízká, že předpovědi zákrytů . . . → Read More: Úspěšné pozorování zákrytu hvězdy planetkou

Video: sonda zaznamenala živě vznik kráteru na Marsu

Mars. Zdroj: NASA.

Sonda Curiosity pořídila živý záznam vzniku nového kráteru na Marsu.

V historických análech najdeme záznamy o několika šťastlivcích, kterým se podařilo pozorovat vznik kráteru na Měsíci v přímém přenosu. Mnoho z těchto událostí se ovšem nepodařilo potvrdit, neboť záblesk na povrchu našeho souseda viděl pouze jeden pozorovatel a vystopovat malý a . . . → Read More: Video: sonda zaznamenala živě vznik kráteru na Marsu

Sonda Dawn má ukončit misi u Vesty a letět k Cereře – podaří se to?

Umělecká představa sondy Dawn na oběžné dráze kolem trpasličí planety Vesta.Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

V posledních týdnech jsme si zvykli na to, že do čeho se NASA pustí, to se podaří. A to i na „prokleté planetě“ Marsu, ke které se nepodařilo doletět více než polovině sond, které k ní byly vyslány. Na sondě Dawn, která obíhá . . . → Read More: Sonda Dawn má ukončit misi u Vesty a letět k Cereře – podaří se to?

Sonda Curiosity otestovala robotické rameno

Sonda Curiosity na povrchu Marsu poprvé rozkládá své robotické rameno. Smínek byl pořízen kamerou Navigation Camera (Navcam) 20. srpna 2012. Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

Sonda Curiosity včera poprvé použila své robotické rameno určené ke sběru vzorků hornin. Rameno je dlouhé 2,1 metru a je vybaveno kamerou, vrtačkou, spektrometrem a zařízením na separaci různých druhů prachu složeného z horniny . . . → Read More: Sonda Curiosity otestovala robotické rameno