Úspěšné pozorování zákrytu hvězdy planetkou

Snímek stop hvězd v souhvězdí Berana. Přerušená stopa uprostřed snímku signalizuje, že hvězda byla zakryta planetkou. Foto: Jiří Polák.

Pozorování zákrytů hvězd planetkami je jeden z mála druhů pozorování, ve kterém mohou být amatéři přínosní vědeckému výzkumu. Přesnost, s jakou jsou známy dráhy planetek je sice výborná, ale stále natolik nízká, že předpovědi zákrytů . . . → Read More: Úspěšné pozorování zákrytu hvězdy planetkou

Video: sonda zaznamenala živě vznik kráteru na Marsu

Mars. Zdroj: NASA.

Sonda Curiosity pořídila živý záznam vzniku nového kráteru na Marsu.

V historických análech najdeme záznamy o několika šťastlivcích, kterým se podařilo pozorovat vznik kráteru na Měsíci v přímém přenosu. Mnoho z těchto událostí se ovšem nepodařilo potvrdit, neboť záblesk na povrchu našeho souseda viděl pouze jeden pozorovatel a vystopovat malý a . . . → Read More: Video: sonda zaznamenala živě vznik kráteru na Marsu

Sonda Dawn má ukončit misi u Vesty a letět k Cereře – podaří se to?

Umělecká představa sondy Dawn na oběžné dráze kolem trpasličí planety Vesta.Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

V posledních týdnech jsme si zvykli na to, že do čeho se NASA pustí, to se podaří. A to i na „prokleté planetě“ Marsu, ke které se nepodařilo doletět více než polovině sond, které k ní byly vyslány. Na sondě Dawn, která obíhá . . . → Read More: Sonda Dawn má ukončit misi u Vesty a letět k Cereře – podaří se to?

Sonda Curiosity otestovala robotické rameno

Sonda Curiosity na povrchu Marsu poprvé rozkládá své robotické rameno. Smínek byl pořízen kamerou Navigation Camera (Navcam) 20. srpna 2012. Zdroj: NASA/JPL-Caltech.

Sonda Curiosity včera poprvé použila své robotické rameno určené ke sběru vzorků hornin. Rameno je dlouhé 2,1 metru a je vybaveno kamerou, vrtačkou, spektrometrem a zařízením na separaci různých druhů prachu složeného z horniny . . . → Read More: Sonda Curiosity otestovala robotické rameno

Místo přistání Curiosity ve zvýrazněných barvách

Sonda Curiosity na místě přistání vyfotografovaný družicí Mars Reconnaissance Orbiter na oběžné dráze kolem Marsu. Zdroj: NASA.

Tento obrázek se zvýrazněnými barvami pořídil přístroj HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která se nachází na oběžné dráze kolem Marsu. Na snímku vidíme terén kráteru Gale. Barvy byly zvýrazněny tak, aby i nepatrné rozdíly v . . . → Read More: Místo přistání Curiosity ve zvýrazněných barvách

Čtyři servisní dny na Marsu

„Autoportrét“ sondy Curiosity. Obrázek celé sondy vzniklý složením snímků ze servisních kamer. Zdroj: NASA-JPL.

O sondě Curiosity se píše jako o nejdokonalejším stroji, který kdy lidstvo vyslalo na jinou planetu. Je to bezpochyby pravda. Přesto je tu několik zajímavých skutečností. Vozítko Curiosity bylo vyvíjeno přes 10 let, a tak některé důležité elektronické součástky jsou . . . → Read More: Čtyři servisní dny na Marsu

Dobré ráno z Marsu

Mars ze sondy Curiosity 2. marsovský den po přistání. Zdroj: NASA-JPL.

Tento velmi zdařilý snímek pořídila kamera Navcam: vlevo A (NAV_LEFT_A) na palubě sondy Curiosity patřící NASA, druhý marsovský den od přistání (2012-08-08 07:11:08 UTC). Na obzoru jsou vidět hory tvořící val kráteru Gale, ve kterém sonda Curiosity přistála. Zdroj: NASA/JPL-Caltech. Snímek v plném . . . → Read More: Dobré ráno z Marsu

Jižní vír na Titanu – doklad střídajících se ročních období

Titan vyfotografovaný sondou Cassini 18. července 2012 ze vzdálenosti 3 miliónů kilometrů. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute.

Sonda Cassini monitoruje rozvíjející se jižní polární vír na Titanu, což je masa vířícího plynu okolo jižního pólu v atmosféře měsíce. Vír je vidět na spodní straně snímku. Na snímku je zachycena část povrchu Titanu přivrácená k Saturnu. . . . → Read More: Jižní vír na Titanu – doklad střídajících se ročních období

Perseidy v roce 2012

Fotografie jasné Perseidy (r. 2007), zdroj: Wikipedie.

Meteorický roj Perseidy bude mít maximum až 12. srpna, avšak již nyní začíná období jeho viditelnosti. První perseidy začínají být pozorovatelné už okolo 17. července, ale jde o jednotlivé meteory. Aktivita roje stoupá až ve druhém srpnovém týdnu (6. – 12. 8.) a vrcholí kolem 12. srpna. . . . → Read More: Perseidy v roce 2012

Země neměla vždy jen jeden měsíc

Země s Měsícem při pohledu z kosmického prostoru. Zdroj: NASA.

Podle týmu astronomů z University v Helsinkách, Observatoře v Paříži a Havajské university na Manoa má Země obvykle více než jen jeden měsíc. To jen v „dnešní době“, kdy je na Zemi lidstvo, je zrovna taková situace, že má Země měsíc jen jeden – a to . . . → Read More: Země neměla vždy jen jeden měsíc