|
|||||
|
Sonda Fobos-Grunt, podoba z roku 2008. Zdroj: NPO Lavočkin. Sonda Fobos-Grunt, která odstartovala 8. listopadu 2011, ale nenasměrovala se k Marsu, stále obíhá kolem Země. Řídicí střediska v Rusku, Austrálii a na Kanárských ostrovech se pokoušejí o rádiové spojení s ní. 23. listopadu se ESA podařilo spojit se sondou. Experti se pokoušejí přimět sondu k zapnutí tryskových . . . → Read More: Jak se daří sondě Fobos-Grunt (2) Noční obloha 15. prosince 2011 ve 22 h SEČ. Zdroj: Stellarium. Prosinec patří počasím mezi zimní měsíce, astronomická zima však začíná až v jeho poslední třetině. V letošním roce nastane zimní slunovrat (začátek astronomické zimy) 22. 12. v 6 h 29 min SEČ. Slunce má na začátku prosince deklinaci –21° 45′, na konci –23° . . . → Read More: Obloha v prosinci 2011 Umělecké ztvárnění uhlovodíkových jezer v terénu tvořeném ledem a horninami na povrchu Titanu. Zdroj: Steven Hobbs (Brisbane, Queensland, Austrálie). Ačkoli jsou známy stovky exoplanet, jen málokteré jsou „jako Země“ ve smyslu své vhodnosti pro život takový, jak jej známe. Tým vědců navrhuje nový systém klasifikace exoplanet za účelem lepší indetifikace planet, které jsou teoreticky . . . → Read More: Obyvatelné neznamená jako Země Pás totality pro zákryt hvězdy SS Vir planetkou (116) Sirona 4. prosince 2011 ve 3 h 53 min SEČ. Dne 4. prosince 2011 ve 3 h 53 min SEČ nastane méně obvyklý zákryt, tentokráte proměnné hvězdy SS Vir planetkou (116) Sirona. Zákryt potrvá přibližně 3 sekundy a zakrývaná hvězdy SS Vir bude mít v době . . . → Read More: Zákryt hvězdy planetkou 4. prosince 2011 Pól horka na Merkuru vyfotografovaný sondou Messenger. Zdroj: NASA. Zelený čtvereček na obrázku označuje bod na rovníku Merkuru o hermografické délce 180° na povrchu. Je to jeden z takzvaných pólů horka. Druhý pól horka leží také na rovníku a má hermografickou délku 0°. Merkur obíhá kolem Slunce po excentrické dráze. Jeho rotace je synchronizovaná s . . . → Read More: Póly horka na Merkuru Jupiterův měsíc Europa s ledovým povrchem rozbrázděným prasklinami. Zdroj: Vzdalenesvety.cz. Na Jupiterově měsíci Europa je kapalná voda. Tím jsme si jisti už přes deset let. Největším předmětem sporů ovšem je, jak hluboko leží – je ledová krusta desítky kilometrů silná, anebo slabá, o síle „jen“ několika málo km? Tato otázka rozděluje vědeckou komunitu na . . . → Read More: Vodní chaosení na Europě Kresba meteorického roje Leonid z roku 1833. Takové představení letos bohužel neuvidíme. Zdroj: Wikipedia. Leonidy patří ke známým meteorickým rojům, podobně jako například Perseidy. Meteorický roj Leonid, jejichž mateřským tělesem je kometa 55P/Tempel-Tuttle se pravidelně objevuje kolem 17. listopadu. Země prolétá proudem meteoroidů několik dní. V tomto roce nenastane jediné maximum, ale hned tři maxima: . . . → Read More: Meteorický roj Leonid přispěl k výzkumu meziplanetární hmoty Nejnověji objevený měsíc Pluta, P4, obíhá mezi Nixem a Hydrou. Všechny měsíce obíhají dál než Charon. Otázce, zda kolem Pluta neobíhají ještě další vzdálené malé měsíce, byl věnován nedávný workshop. Zdroj: Alan Stern/New Horizons. Plánují-li se lety ke hvězdám, věnuje se zpravidla velká pozornost tomu, co by během letu mohly způsobit větší částice nebo . . . → Read More: Pluto a Charon – nebude to nebezpečné? Planetka (21) Lutetia vyfotografovaná sondou Rosetta. Zdroj: Wikipedia. Nenápadná planetka (21) Lutetia objevená roku 1852 Hermannem Goldschmidtem v Paříži se v poslední době ukázala být mnohem zajímavějším objektem, než by se mohlo na první pohled zdát. Po výstředné dráze o excentricitě 0,164 oběhne kolem Slunce jednou za 3,8 roku. Pohybuje se ve vzdálenosti 2,036 až . . . → Read More: Planetka Lutetia – pozůstatek po zrození Země Umělecká představa páté velké planety sluneční soustavy, která byla vymetena ze sluneční soustavy pryč. Zdroj: Southwest Research Institute. Poloha Země ve „zlaté zóně“ sluneční soustavy je možná výsledkem vypuzení páté velké planety ze sluneční soustavy během prvních 600 miliónů let její existence. Vyplynulo to z analýzy populace transneptunických planetek známých jako Kuiperův pás a . . . → Read More: Měla sluneční soustava pět velkých planet? |
|
 |
|||
|
Copyright © 2025 Vladimír Kocour - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
|||||
