Dnešní povrch Měsíce utvářely především dopady meteoroidů a plenetesimál v období velkého bombardování v raných fázích vývoje sluneční soustavy. Dlouho se mělo zato, že povrch Měsíce se už prakticky nemění, a protože už byl dobře zmapován, nemá smysl ho dál pozorovat. Ještě v dnešní době občas dopadne na povrch Měsíce nějaké kosmické těleso, jedná se však o ojedinělé a vzácné události. Dopady malých těles, která způsobí vznik jen zcela malých kráterů o průměru řádově metrů až desítek metrů jsou o něco častější. Za ideálních podmínek rozlišíme dalekohledem na Měsíci dva body vzdálené od sebe asi 200 metrů (rozlišení je omezené zemskou atmosférou, toto rozlišení odpovídá zvětšení 600×). Na počátku 21. století díky vývoji techniky už máme možnost sledovat změny na povrchu Měsíce systematicky.
Lepší rozlišení než klasická technika poskytuje adaptivní optika a snímky z kosmických sond. Dopad meteoroidu na povrch Měsíce se projeví zábleskem, který okamžitě pohasne. Na jeho místě potom najdeme nový kráter.
Lunar Impact Monitoring Program americké kosmické agentury NASA monitoruje Měsíc pomocí k tomu určených dalekohledů na Marshal Space Flight Center for Meteoroid Impacts (MSFCMI). Tyto dalekohledy dosáhnou na povrchu Měsíce rozlišení asi 0,5 metru. Od roku 2005 MSFCMI zaznamenalo přes 300 záblesků (považovaných za impakty meteoroidů). Nejjasnější záblesk byl zaznamenán 17. března 2013 na souřadnicích 20,6° N, 336,1° E. Po záblesku sledovala místo záblesku sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a NAC zobrazil okolní oblast; nový krátek o průměru 18 metrů (59 stop) byl nalezen porovnáním se staršími snímky téže oblasti.
Čtyři různé snímky z NAC zobrazující nový kráter na Měsíci o průměru 18 metrů. Kráter vznikl 17. března 2013. Každý ze 4 obrázků zahrnuje plochu širokou 560 krát 560 metrů. Sever je nahoře. Kliknutím získáte obrázek v plném rozlišení. Zdroj: NASA/GSFC/Arizona State University.
Je to první impaktní kráter, který objevil tým Lunar Reconnaissance Orbiter Camera (LROC). Stovky změn povrchu se objevily při porovnání stejných oblastí v NAC, tým LROC systematicky vyhledává dvojice odpovídajících si snímků před a po nějakém novém impaktu. Výsledky publikoval na podzimním setkání Americké geofyzikální unie.
Nové krátery na Měsíci vznikaly i lidskou činností, při dopadech sond jako Ranger, Apollo SIV-B nebo GRAIL na povrch Měsíce. Rozlišení 0,5 m je dostatečné i na to, aby bylo možné vidět na Měsíci povrchové sondy jako např. sovětský Lunochod nebo startovací podvozky sond Apollo, které na Měsíci zůstaly po startu lunárního modulu zpět na Zemi.
Zdroj
New Crater!, Lunar Reconnaissace Orbiter, 14. 12. 2013
Další odkazy
NASA Lunar Impact Monitoring Program
NASA Marshall Center for Meteoroid Impacts
Lunar Reconnaissance Orbiter Camera (LROC)
LROC Coordinates of Robotic Spacecraft – 2013 Update, snímky Lunochodu na povrchu Měsíce, LROC, 25. 9. 2013
Mapa poloh povrchových sond na Měsíci, LROC
