
Umělecké ztvárnění uhlovodíkových jezer v terénu tvořeném ledem a horninami na povrchu Titanu. Zdroj: Steven Hobbs (Brisbane, Queensland, Austrálie).
Je pravděpodobné, že během několika příštích let dosáhne počet známých exoplanet několika tisíc. Ale přestože počet nově obejvených exoplanet roste trvale a rychle, hledání života mimo sluneční soustavu se zaměřuje jen na úzký okruh takových exoplanet, o kterých jsme přesvědčeni, že na nich mohou panovat podmínky podobné těm pozemským.
Dirk Schulze-Makuch, astrobiolog ze School of Earth and Environmental Sciences při Washingtonské státní universitě a Abel Mendez, expert na počítačové modelování působící na Universitě v Portoriku, se však domnívají, že dosavadní přístup je limitovaný naší zkušeností z planety Země a ve skutečnosti jsou možnosti existence života širší.

Rozdělení hmotností exoplanet a jejich vzdáleností od centrálních hvězd. Obyvatelná zóna je vyznačena zeleně. Zdroj: NASA.
V článku, který bude uveřejněn v prosincovém čísle časopisu Astrobiology, Schulze-Makuch a jeho spoluautoři navrhují nový systém pro klasifikaci exoplanet s použitím dvou rozdílných hledisek – index podobnosti Zemi (ESI) pro exoplanety pro planety, které se Zemi více podobají a index obyvatelnosti planety (PHI) pro popis chemických a fyzikálních parametrů, které jsou teoreticky slučitelné se životem v extrémnějších podmínkách, méně podobných pozemským.
Tyto indexy podobnosti mohou posloužit jako kritérium k výběru a kategorizaci vhodných exoplanet z velkého a komplexního balíku dat. Dají se celkem snadno a rychle spočítat. Mezi obyvatelné, ale Zemi méně podobné exoplanety se možná dají zařadit planety, které putují prostorem a neobíhají kolem žádné hvězdy.
Zdroj:
Habitable Does not Mean ‚Earth-Like‘, Astrobiology Magazine, 23. 11. 2011