Póly horka na Merkuru

Zelený čtvereček na obrázku označuje bod na rovníku Merkuru o hermografické délce 180° na povrchu. Je to jeden z takzvaných pólů horka. Druhý pól horka leží také na rovníku a má hermografickou délku 0°. Merkur obíhá kolem Slunce po excentrické dráze. Jeho rotace je synchronizovaná s oběhem tak, že za 2 oběhy kolem Slunce (88 dní) se Merkur otočí kolem své osy 3×, tj. jednou za 58,7 dne. Následkem toho na dvou protilehlých polednících na Merkuru opakovaně nastává poledne tehdy, když je Merkur v periheliu.

Na rovníku navíc Slunce stoupá nejvýš nad obzor (osa rotace Merkuru je prakticky kolmá k rovině oběhu kolem Slunce). Následkem velké excentricity dráhy – 0,2056 – je Merkur v periheliu o 24 miliónů kilometrů blíž ke Slunci než v apheliu. Následkem toho dostávají póly horka přibližně 2,5× více slunečního záření, než místa na hermografických délkách 90° a 270°. Merkur nemá prakticky žádnou atmosféru, a tak je teplota na jeho povrchu dána slunečním zářením. Na Merkuru nenastávají roční období jako na Zemi. V závislosti na hermografické šířce, ale i délce však panuje na Merkuru různě horké „podnebí“. Na pólech horka dosahuje teplota hodnot až +427 °C. Na noční straně planety klesá teplota k −180 °C. Poblíž pólů na dnech větších kráterů se vyskytují oblasti, do kterých sluneční záření nikdy nedopadá. V těchto místech se teplota pohybuje okolo −161 °C. Byl zde objeven vodní led, podobně jako na Měsíci. Původ ledu je nejasný. Jedna z možností je, že led na Merkur přinesly komety v období velkého bombardování. Led se může částečně nacházet pod povrchem, překrytý izolující vrstvou prachu a horniny.

Obrázek byl pořízen jako součást souboru snímků ve vysokém rozlišení pro základní morfologickou mapu MDIS. Základní morfologická mapa pokryje více než 90% povrchu Merkuru s průměrným rozlišením 250 m/pixel. Povrch snímkovaný pro účely základní morfologické mapy je obvykle nasvícen Sluncem „zeshora“ (tzn. s velkým úhlem dopadajících slunečních paprsků k povrchu). Viditelné stíny jsou proto minimální.

Sonda MESSENGER je první umělá družice Merkuru. Nese na palubě sedm vědeckých přístrojů. Během jednoho roku má MDIS pořídit více než 75 000 snímků.