Měsíce Marsu a budoucnost jejich výzkumu

8. listopadu 2011 má k Marsu odstartovat sonda Fobos-Grunt. Pamětníci si jistě vzpomenou na sovětské sondy Fobos I. a Fobos II., jejichž mise skončila spíše nezdarem. Podobnost názvu současné sondy s názvy těchto sond není náhodná. I tuto sondu vysílá k Marsu resp. jeho měsíci Phobosu Rusko.

Pozornost planetárních astronomů i veřejnosti se v poslední době často obrací k Marsu. Neméně zajímavé pole pro výzkum však představují jeho dva měsíce Phobos a Deimos. Měsíce objevil americký astronom Asaph Hall 18. 8. 1877 refraktorem o průměru 66 cm observatoře ve Washingtonu D. C. Oba měsíce se od toho našeho v mnoha směrech liší. Jsou mnohem menší, než náš Měsíc. Náš Měsíc má průměr 3476 km a je poměrně přesně kulatý. Phobos a Deimos jsou nepravidelného tvaru o rozměrech menších, než 30 km. Obíhají v mnohem menší vzdálenosti kolem planety, Phobos dokonce oběhne kolem Marsu za kratší dobu (7 h 31 min), než je rotační perioda Marsu (24 h 36 min). Oběh Phobosu kolem Marsu je proto zpomalován slapovými silami – měsíc tak spěje k zániku pádem na povrch Marsu. Je dokonce velmi pravděpodobné, že Mars měl v minulosti ještě jeden měsíček, který obíhal v menší vzdálenosti, než Phobos. Dnešní dva, kdysi tři měsíce tvořily soustavu malých měsíčků nepravidelného tvaru, podobných planetkám, typickým pro oblast mezi Marsem a Jupiterem. Tyto měsíčky obíhají po téměř kruhových drahách téměř přesně v rovině rovníku Marsu. Tyto dráhy rozhodně nejsou typické pro tělesa zachycená planetou. Takové dráhy by byly obecně orientované a excentrické. Měsíčky proto musejí mít s Marsem společného něco víc. Určitě dlouhou historii. A nebo dokonce původ? Na tuto otázku dosud neexistuje jednoznačná odpověď.

Složení Marsových měsíců známe jen přibližně: podobají se planetkám typu C, které mají složení blízké uhlíkatým chondritům. Poněkud překvapující je jejich nízká hustota (Phobos 1,9 g/cm³, Deimos 2,2 g/cm³). Naše nedostatečná znalost složení Marsových měsíců brání spolehlivému rozhodnutí, zda neobvyklý meteorit Kaidun, který dopadl 3. prosince 1980 sovětskou vojenskou základnu v Jemenu, pochází z Phobosu či nikoli. Meteority z Marsu existují – jsou to meteority, které vznikly dopadem jiného meteoritu na Mars a jako úlomky získaly únikovou rychlost z Marsu. Jejich nestabilní dráha kolem Slunce je nakonec navedla k Zemi, na kterou dopadly jako meteority.

K Marsu vyslalo lidstvo už mnoho sond, snad největší počet, jaký kdy lidstvo vyslalo k nějaké planetě. Také dnes jedna sonda startuje, a to ruský Fobos-Grunt. Sonda je – na rozdíl od všech ostatních vyslaných v posledním desetiletí – návratová. Cílem mise bude jednak přistání na Marsově měsíci Phobosu a dovezení vzorků horniny zpět na Zemi, jednak dálkový výzkum Phobosu. Kromě toho bude sonda zkoumat také samotný Mars: chování atmosféry a příčiny vzniku prachových bouří, dále okolí Marsu včetně radiace, plazmy a prachu, neboli vlastnosti vakua v okolí Marsu.