Souhvězdí
Na květnové večerní obloze můžeme vidět souhvězdí Lva s jasnou hvězdou Regulus. Vlevo od něj se nachází souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spikou. Vysoko nad obzorem je nepřehlédnutelným souhvězdím Velký vůz. Jihovýchodně od Velkého vozu uvidíme jasný Arktur ze souhvězdí Pastýře. Nízko nad severem můžeme vidět zimní cirkumpolární souhvězdí Cassiopeia, Perseus a Cepheus, která jsou viditelná prakticky celou noc.
Před půlnocí souhvězdí Pastýře vrcholí. Vlevo od Pastýře si lze všimnout skupiny jasnějších hvězd uspořádaných do půlkruhu – to je souhvězdí Severní koruna. Dále vlevo (na východ) od Severní koruny v průběhu druhé poloviny noci stoupají nad obzor letní souhvězdí Herkules, Lyra (s jasnou hvězdou Vegou) a Labuť. Pod Labutí také Orel a nízko nad obzorem Delfín. Jižně od Pastýře leží najdeme Pannu a rozptýlenou skupinu slabších hvězd – otevřenou hvězdokupu, která je samostatným souhvězdím – Vlasy Bereniky. Vlevo od Panny leží souhvězdí Váhy tvořené slabšími hvězdami. O půlnoci také na jihovýchodě vychází souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares, které je viditelné spíše ve 2. polovině noci – ovšem nízko nad obzorem. Nad Štírem a pod Herkulem se nachází souhvězdí Hada a Pastýře, tvořené slabšími hvězdami.
Ráno před východem Slunce vyjde Střelec na jihovýchodě.
Mléčná dráha je v květnu viditelná hůře. Její podstatná část vychází až kolem půlnoci, protože se nachází v oblasti letních souhvězdí. Pouze nejsevernější oblast Mléčné dráhy, v souhvězdích Cassiopeia a Perseus je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem.
V následujícím textu jsou všechny časové údaje uvedené v letním středoevropském čase.
Měsíc
2. května ve 13 h 14 min je Měsíc v poslední čtvrti. Je pozorovatelný ve druhé polovině noci nízko na ranní obloze. Jeho viditelnost se stále zhoršuje a přesouvá do ranních hodin. 10. května ve 2 h 29 min je Měsíc v novu. Poté se Měsíc brzy objeví večer po západu Slunce jako dorůstající srpek, protože ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem. Večerní viditelnost Měsíce se v dalších dnech rychle prodlužuje. 18. května v 6 h 35 minut je Měsíc v první čtvrti. 25. května v 6 h 25 min je Měsíc v úplňku a je viditelný po celou noc. V dalších dnech se jeho viditelnost přesouvá do ranních hodin a deklinace Měsíce klesá. 31. května ve 20 h 58 min je Měsíc v poslední čtvrti.
V největší vzdálenosti od Země bude Měsíc 13. května v 15 h (405 851 km). Měsíc se k Zemi nejvíce přiblíží den po novu, 26. května ve 4 h na vzdálenost 358 369 km.
Planety
Květen 2013 není k pozorování planet příliš příznivý. Planety Merkur a Venuše jsou pozorovatelné až ke konci května večer nad severozápadním obzorem. Mars je nepozorovatelný. Nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Býka se pohybuje také Jupiter, který se blíží do konjunkce se Sluncem. Saturn je jediná planeta viditelná celou noc. Pohybuje se zpětně (tj. k západu) ze souhvězdí Vah do souhvězdí Panny. Uran je nepozorovatelný. Neptun je teoreticky pozorovatelný koncem května ráno nad jihovýchodním obzorem.
Konjunkce planet, Měsíce a jasných hvězd
V květnu 2013 budeme moci vidět několik konjunkcí planet s Měsícem nebo mezi sebou. 12. května 16 h bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,1° jižně). Úkaz proběhne ve dne nad obzorem, přiblížení Jupiteru a Měsíce bude pozorovatelné večer nízko nad západním obzorem.
23. května v 10 h bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 4,2° jižně). Saturn bude v blízkosti Měsíce viditelný v noci 22.-23. května a 23.-24. května.
25. května ve 2 h bude Merkur v konjunkci s Venuší (Merkur 1,36° severně). Úkaz proběhne v noci pod obzorem, ale přiblížení obou planet bude pozorovatelné 24. května večer nízko nad severozápadním obzorem.
27. května v 10 h bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 2,36° severně). 28. května ve 21 h bude Venuše v konjunkci s Jupiterem (Venuše 1,00° severně). Obě konjunkce proběhnou ve dne nad obzorem, přiblížení Merkuru resp. Venuše budou pozorovatelná večer 27. resp. 28. května nízko nad severozápadním obzorem.
Blízkozemní planetky
10. května ve 3 h planetka 1988 TA (typ Apollo) proletí v blízkosti Země (13,1-násobek vzdálenosti Země-Měsíc)
21. května ve 23 h planetka 2012 FC71 (typ Aten) proletí v blízkosti Země (22,3-násobek vzdálenosti Země-Měsíc)
23. května ve 16 h planetka 163364 (2002 OD20) (typ Apollo) poletí v blízkosti Země (15,1-násobek vzdálenosti Země-Měsíc)
31. května ve 23 h planetka 285263 (1998 QE2) (typ Amor) proletí v blízkosti Země (15,2-násobek vzdálenosti Země-Měsíc)
Meteory a meteorické roje
5. května nastane maximum meteorického roje η Akvarid (zenitová hodinová frekvence 60 meteorů)