Předchůdci sondy Fobos-Grunt

Sonda Fobos-Grunt se po úspěšném startu 8. listopadu dostala do technických problémů. Selhalo navedení na správnou dráhu a místo toho nyní sonda obíhá kolem Země po excentrické dráze s perigeem ve vzdálenosti pouze 190 km. Vedení řídicího střediska doufá, že se mu podaří přeprogramovat sondu tak, aby manévr provedla znovu. Pokud by se tento úkol nepodařil do 3 dnů, dojdou sondě baterie a sonda by mohla by sonda skončit podobně, jako její dva nešťastní předchůdci před 22 lety.

Záměr zkoumat Marsovy měsíce pomocí meziplanetárních sond není nový. V roce 1988 vypustil Sovětský svaz dvojici sond Fobos 1 a Fobos 2, jejichž úkolem bylo zkoumat především Marsův měsíc Phobos. Ačkoli se jednalo o sovětský projekt, na palubách obou sond byly přístroje vyvinuté v mezinárodní spolupráci nebo i přímo dodané ze západních zemí. Sondy byly vyneseny do kosmu nosnou raketou typu Proton-K/D-2 z kosmodromu Bajkonur (v dnešním Kazachstánu). Sonda Fobos 1 odstartovala 7. července a Fobos 2 dne 12. července 1988. K Marsu měly dorazit na konci ledna 1989. Následkem chyby operátora byla sondě Fobos 1 v srpnu 1988 vyslána chybná povelová sekvence. To bylo ještě během letu meziplanetárním prostorem, daleko od Marsu. Chybný povel způsobil vypnutí řídicího systému. Pozemní řídicí středisko ztratilo se sondou spojení a to se již nepodařilo obnovit. Druhá sonda, Fobos 2 byla 29. ledna 1989 úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. V průběhu dalšího letu sonda zkoumala z oběžné dráhy povrch a atmosféru Marsu. Postupně se přibližovala k měsíci Phobos. 25. března 1989 se Fobos 2 přiblížil k měsíci Phobos na vzdálenost jen 191 km. Detekoval v blízkosti Phobosu nečekaně silné magnetické pole. Pořídil několik snímků povrchu a spekter povrchu. 27. března 1989 však bylo ztraceno spojení i s touto sondou. Přistání sondy na povrchu měsíce, plánované na 4. duben se již neuskutečnilo.