Horcí Jupiteři v zorném poli HST

Dnes známe 605 exoplanet a kandidátů na exoplanety a toto číslo stále roste. Horcí Jupiteři – exoplanety typu Jupiteru, ale obíhající tak blízko hvězd, že mají vázanou rotaci, povrchovou teplotu v řádu stovek kelvinů, a oběžnou dobu v řádu dnů – jsou dlouho známou kategorií exoplanet. Patří k nejčastěji objevovaným. Jejich oběžné doby kolem hvězd jsou krátké a hmotnosti vzhledem k jejich hvězdám poměrně vysoké, takže jsou snadněji detekovatelné než jiné druhy exoplanet. Blízkost ke hvězdě a velká hmotnost horkých Jupiterů také slibuje pozorovatelnost jejich polárních září už v blízké budoucnosti. A to přesto, že ve sluneční soustavě žádného horkého Jupitera nemáme. Kolem horkých Jupiterů vznikla řada teorií pokoušejících se vysvětlit jejich vznik a předpovědět jejich budoucnost. Lze říci, že horcí Jupiteři přispěli i ke změně pohledu na sluneční soustavu a hledání odpovědí v ní na otázky, které by dříve nikdo nepoložil.

Obtížné pozorování jakékoli exoplanety, způsobené jednak velkou vzdáleností, jednak blízkostí mnohem jasnější hvězdy, kolem které exoplaneta obíhá, má za následek, že toho o exoplanetách stále víme poměrně málo. Veřejnost, zhýčkaná záplavou informací o senzačních objevech, tak jen nerada přijímá skutečnost, že většina toho, co o exoplanetách víme, je spíše výsledkem maximální efektivity využití napozorovaných dat. Práce teoretických fyziků vybavených výkonnými superpočítači se na výsledku podílí mnohem více, než tomu bylo v začátcích jiných, starších odvětví astronomie.

Hubblův teleskop pozorující hlavně ve viditelném světle, odvedl při objevování výzkumu exoplanet za svoji přes 20 let dlouhou kariéru velký kus práce. Data získaná pomocí HST umožnila zjistit složení jejich atmosfér. Přesto byly až dosud detailně spektrometricky ve viditelném světle studovány jen dvě exoplanety. To se pokusí změnit vědecká skupina vedená Davidem Singem z University v Exeteru ve Velké Británii a Gildou Barresterovou z Lunární a planetární laboratoře University v Arizoně. Jejím cílem je studovat 8 exoplanet o různých hmotnostech (od 1/5 do 1/2 Jupiteru), poloměrech (1/2 až 1 poloměr Jupiteru), a teplotách (970 až 2800 K).

Projekt zahájí svoji činnost v říjnu 2011.