Extrémní bouře v atmosféře hnědého trpaslíka

Velká rudá skvrna na Jupiteru vyfotografovaná sondou Voyager 1 (ve falešných barvách). Podobně si můžeme představit i obří vír v atmosféře hnědého trpaslíka. Zdroj: NASA.

Astronomové z University v Torontu pozorovali extrémní změny jasnosti blízkého hnědého trpaslíka, které mohou svědčit o bouři v jeho atmosféře, která je ještě větší, než ty, které můžeme vidět na planetách typu Jupiteru. Nejznámější taková bouře je Velká rudá skvrna na Jupiteru, která už existuje přes 300 let (na snímku ze sondy Voyager 1 v nepravých barvách). Tento nález by mohl vrhnout nové světlo na atmosféry extrasolární planet, protože staří hnědí trpaslíci mají podobné atmosféry jako plynné planety.

Vědci použili k rozsáhlé přehlídce blízkých hnědých trpaslíků 2,5m Irené du Pont Telescope na observatoři Las Campanas v Chile. V krátkém časovém rozpětí zaznamenali největší variace jasnosti, jaké byly dosud pozorovány. Autorka článku, postgraduální studentka Jacqueline Radiganová uvádí, že během 8 hodin se pozorovaný objekt, hnědý trpaslík 2MASS 2139, zjasnil o 30%. Změnu jasnosti lze nejlépe vysvětlit rotací hnědého trpaslíka. K Zemi se natočila ta strana hnědého trpaslíka, na které probíhá bouře. Atmosféra má v místě bouře – oblačného víru – vyšší teplotu, protože se na viditelný povrch dostává teplejší plyn z hlubších vrstev. Proto také oblačný vír více září. Hnědí trpaslíci jsou větší, mají vyšší teplotu a více vnitřní energie, než plynní obři – navzdory názvosloví. Hnědí trpaslíci jsou trpaslíci ve srovnání s hvězdami, plynní obři jsou zase obři mezi planetami. Bouře v atmosféře hnědého trpaslíka je mnohem energetičtější jev, než Velká rudá skvrna na Jupiteru.

Pozemští pozorovatelé poprvé spatřili Velkou rudou skvrnu na Jupiteru poprvé roku 1664. Důkladně popsána a vysvětlena však byla mnohem později, až v 19. století, od kterého je pozorována pravidelně. Tato skvrna má teplotu 110 K (−163 °C) a průměr 3× větší, než Země. Podle teoretických modelů se v atmosférách hnědých trpaslíků tvoří oblaka tehdy, když kondenzují silikáty a kovy, a vytvářejí zrnka. Rozsah a charakter změn jasnosti hnědého trpaslíka 2MASS 2139 vypovídají o tom, že rozmístění a množství oblaků v jeho atmosféře se vyvíjí v čase. Měření, jak rychle tyto změny jasnosti mohou být, nám umožní odhadnout rychlosti větrů, které v atmosférách hnědých trpaslíků vanou.

Zdroj:

„Beyond Jupiter’s Great Red Spot“ –Astronomers Observe Extreme Weather on an Alien World, Daily Galaxy, 13. 9. 2011

Comments are closed.