Obíhá kolem Země po vzdálené a velmi protáhlé eliptické dráze s perigeem ve výšce 10 000 km a apogeem 340 000 km. Apogeum se tak přibližuje k dráze Měsíce. Hlavním vědeckým cílem teleskopu je studovat kosmické objekty s malými úhlovými rozměry (milióntiny úhlových vteřin). Dráha byla zvolena tak výstředná ze dvou důvodů: jednak aby bylo možné využít gravitaci Měsíce k případným korekcím dráhy, jednak v souvislosti s jeho vědeckými úkoly. Teleskop bude v soustavě s pozemními radioteleskopy tvořit interferometrickou soustavu. Rozlišení takto vytvořené interferometrické soustavy bude o 3 řády lepší, než rozlišení Hubblova teleskopu.
Projekt RadioAstron je řízen kosmickým centrem Fyzikálního institutu P. N. Lebeděva, který je součástí Ruské akcademie věd, a Lavočkinovy federální výzkumné a výrobní asociace, Roskosmos. Na projektu spolupracovaly také další ruské nebo mezinárodní organizace.
Hlavní náplní pozorovacího programu budou vzdálené kosmické objekty: kvasary, blazary, aktivní galaxie a černé díry. Vysoké rozlišení v rádiové oblasti má přinést nové poznatky o jejich struktuře a vývoji. Dalším bodem programu bude výzkum blízkozemního a meziplanetárního plazmatu.
Zdroj:
Spektr-R umožní nahlédnout za hranice vesmíru, Hlas Ruska, 23. 7. 2011
RadioAstron, Wikipedia
Ruský satelit vytvoří největší „anténu“ všech dob. Uvidí do černých děr, Technet.cz, 19. 7. 2011