Dnes: Sonda Messenger se stala první umělou družicí Merkuru

Messenger na oběžné dráze kolem Merkuru. Umělecká představa. Zdroj: NASA.

Merkur, Slunci nejbližší planeta sluneční soustavy, se nachází poměrně blízko Země, přesto nikdy nebyla prioritou v kosmickém výzkumu. Meziplanetární výzkumné sondy se častěji posílají k vnějším planetám. Ze dvou vnitřních planet přitahovala pozornost lidstva mnohem zajímavější Venuše. Existují i technické důvody. U Merkuru, který je ke Slunci třikrát blíž než Země, je ochrana citlivých částí sondy – především elektroniky – před slunečním zářením, technicky mnohem náročnější, než u jiných kosmických misí. První sondou, která Merkur zkoumala z malé vzdálenosti, byl Mariner 10. V letech 1974 a 1975 proletěl třikrát v blízkosti Merkuru. Během těchto průletů se uskutečnily významné objevy. Přesto zůstal Merkur na dlouhou dobu opuštěný.

Teprve v posledních letech se situace začala měnit. NASA vyslala k Merkuru sondu Messenger, která po složité dráze, za využití gravitačních sil několika planet, doletěla k planetě roku 2008. Důvody k využívání gravitačních sil jsou především ekonomické. Nejprve se uskutečnily průlety v malé vzdálenosti (leden 2008, říjen 2008 a září 2009). Poté co se rychlost sondy dostatečně snížila, byly použity vlastní tryskové motory sondy ke konečnému navedení na oběžnou dráhu.

Dnes, v noci ze 17. na 18. březen 2011 v 1 h 45 min započal manévr, při kterém byla sonda Messenger úspěšně navedena na oběžnou dráhu Merkuru a stala se tak jeho první umělou družicí. Tato družice – na rozdíl od většiny umělých družic Země – obíhá po silně výstředné dráze: při největším přiblížení k Merkuru je vzdálena od povrchu pouhých 200 km, zatímco v nejvzdálenějším bodě dráhy více než 15 000. Pozorování budou zahájena 4. dubna. Na palubě sondy je 12 vědeckých přístrojů, především spektrometry, ale také kamera pro snímkování povrchu s rozlišením 18 m, magnetometr a laserový dálkoměr. Při největším přiblížení bude sonda postupně snímkovat povrch Merkuru v různých místech. Proměnná vzdálenost od planety bude využita především ke studiu magnetického pole planety. Předpokládá se, že sonda Messenger bude na oběžné dráze kolem Merkuru pracovat 1 rok.

Dráha sondy Messenger kolem Merkuru - schéma. Zdroj: NASA.

Messenger není jediný

Kromě sondy Messenger se k Merkuru chystá také dvojice sond BepiColombo – společný projekt ESA a JAXA. Start BepiColombo je plánován na rok 2014, přílet k Merkuru na rok 2020. O projektu BepiColombo jsme psali v článku Sonda k Merkuru se připravuje na sluneční žár.

Je vidět Merkur ze Země?

Merkur se v důsledku malé vzdálenosti od Slunce nachází na obloze vždy blízko něj. V březnu je Merkur pozorovatelný večer kolem západu Slunce nízko nad západním obzorem jako hvězdička stěží viditelná na ještě světlém nebi. V jeho blízkosti můžeme spatřit jinou – lépe viditelnou – hvězdu, to je Jupiter. Snímek obou planet nad západním obzorem se dnes (tj. 18. 3. 2011) dokonce stal astronomickým snímkem dne, více na stránce Astronomical Picture of the Day. K pozorování Merkuru však potřebujeme čistý a průzračný vzduch a jasné počasí. Dalekohledem můžeme za příznivých podmínek – při klidném vzduchu – rozlišit fázi planety. Merkur, podobně jako Měsíc, je vidět jako srpeček, polovina kotoučku nebo dorůstající kotouček v závislosti na vzájemné poloze Merkuru, Slunce a Země. Sondu Messenger u Merkuru ovšem amatérským dalekohledem ani dalekohledem na lidové hvězdárně neuvidíme.

 

Jiné články o sondě Messenger a Merkuru

MESSENGER Begins Historic Orbit Around Mercury, Messenger, NASA, 18. 3. 2011
Celebrating Mercury Orbit, NASA, 18. 3. 2011
Sonda Messenger po sedmi letech „zaparkovala“ na oběžné dráze Merkuru, Technet.idnes.cz, 18. 3. 2011
Messenger, Wikipedia
KUBALA, Petr: Merkur dostal první umělou družici, Messenger je na oběžné dráze, Tyden.cz, 18. 3. 2011

Comments are closed.