Mars dostal přednost před Titanem a kometami

Umělecká představa sondy InSight na povrchu Marsu. Zdroj: Wikipedia.

V roce 2016 odstartuje k Marsu další kosmická sonda. Bude to povrchová sonda Mars InSight. Jejím úkolem bude zkoumat nitro Marsu za účelem zjištění, zda má Mars pevné nebo tekuté jádro, jestli na něm jsou přítomny zlomové linie a desková tektonika, a prozkoumat vnitřní strukturu Marsu. Toto všechno nejen pomůže vědcům porozumět Marsu, ale také získat vzhled do problematiky, jak vnikaly a vyvíjely se terrestrické planety.

Projekt InSight dostal z důvodu nižší ceny přednost před jinými dvěma zajímavými projekty v rámci programu Discovery: projektem Titan Mare Explorer (TiME), plovoucí bóje vybavená vyspělou technikou, zkoumající jezera kapalného methanu na Titanu, a projektem Comet Hopper, sondou, která měla letět ke kometě 46P/Wirtanen a zkoumat její povrch v období částečné aktivity jádra (povrch s místy, ze kterých tryskají plyny). Sonda Comet Hopper by se přitom mohla přemísťovat po povrchu jádra komety.

Z těchto tří projektů se jen Mars InSight vešel do finančního stropu 425 miliónů dolarů (cenový strop nezahrnuje náklady na start raket). A tak to do roku 2016 vyšle NASA z těchto tří sond jen jednu.

Vnitřní stavba Země, Marsu a Měsíce. Zdroj: Wikipedia.

Na otázku, zda není NASA příliš zaměřena pouze na Mars, odpověděl pan Grunsfeld toto: „Stále ještě máme široké portfolio kosmických misí: nedávno odstartovala sonda Juno k Jupiteru, v roce 2016 poletí OSIRIS-Rex k planetce 1999 RQ36, běží mise Dawn a k Plutu míří sonda New Horizons, takže myslím, že máme širokou diversitu ve výběru dosavadních projektů.“ Grunsfeld byl dotazován také na sondu Curiosity, která nedávno přistála na Marsu – zda její úspěch neměl vliv na výběr – ale Grunsfeld odpověděl, že rozhodnutí bylo přijato ještě před přistáním Curiosity. Podle Jima Greena, vedoucího sekce planetárních věd NASA toho o vnitřní stavbě Marsu ve skutečnosti víme velmi málo.

Mars InSight je první kosmická sonda, která bude vnitřní stavbu Marsu zkoumat přímo. Konstrukce sondy je odvozena od povrchové sondy Phoenix, která přistála na Marsu v severní polární oblasti v roce 2008. Mars InSight bude jako zdroj energie používat sluneční panely místo radioizotopového systému, což je levnější. Přístrojové vybavení sondy Mars InSight bude úplně jiné, než měl Phoenix, a bude vyžadovat mezinárodní spolupráci. Na té se budou podílet USA, Francie a Německo.

InSight bude vybaven čtyřmi přístroji: JPL dodá geodetický přístroj k přesnému určení rotační osy planety, robotickou paži a dvě kamery určené k monitoringu samotných přístrojů na povrchu Marsu. Francouzská Národní kosmická agentura (Centre National d’Etudes Spatiales – CNES) vede mezinárodní konsorcium, které staví přístroj k měření seismických vln šířících se vnitřkem Marsu. Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. – DLR) buduje podpovrchovou teplotní sondu určenou k měření tepelného toku z nitra planety.

Sonda Mars InSight bude vybavena pouze černobílými kamerami víceméně pro vlastní kontrolní potřebu. Její hlavní přínos bude spočívat v geologických datech, která získá.

InSight přistane v rovinaté oblasti poblíž rovníku Marsu v září 2016. Bude pracovat na povrchu Marsu dva roky. V porovnání s Phoenixem bude pracovat déle mimo jiné díky tomu, že v rovníkové oblasti Marsu jsou přiznivější podmínky – teplejší, stálejší a s větším množstvím slunečního svitu, který bude pro sondu zdrojem energie. Místo pro přistání sondy Mars InSight bude vybráno tak, aby bylo vhodné pro měření seismických otřesů. Seismická měření pomohou zjistit, jak spolu souvisí seismická aktivita a rozsáhlé sesuvy půdy, objevené kamerou HiRISE na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter.

Sonda by také mohla pomoci v definitivním objasnění produkce methanu na Marsu. Methan může vznikat v nitru Marsu nebo může v nitru Marsu vznikat část pozorovaného methanu. Ačkoli bylo v letošním roce zjištěno, že produkce Marsu souvisí s ultrafialovým zářením – což významně podporuje názor, že marsovský methan není biologického původu – přímá analýza vzorků z hloubky půdy a litosféry přinese nové výsledky, a možná nečekané. Studium hornin z nitra Marsu pomůže nalézt také odpověď na otázku, jestli Mars má v hloubce horké magma, a pokud ano, proč toto magma negeneruje magnetické pole tak, jako v případě Země.

 

Zdroj:

ATKINSON, Nancy: Mars Lander Wins Out for 2016 Mission Over Titan Boat and Comet Hopper, 21. 8. 2012

Comments are closed.