Snímek komety 29. července 2011. Autor: John Drummond.
Je tomu již nějaký ten týden, co kometa C/2010 X1 (Jelenin) zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je stále viditelná z jižní polokoule. Tamní pozorovatelé nezaháleli a pokračovali ve sledování komety. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni aktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října totiž dojde při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0,2339 AU ke kterému dojde 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa ukazuje navíc charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro patrně nemá velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad při přiblížení ke Slunci.
Poznámka: v anglicky psaných katalozích najdete kometu pod názvem C/2010 X1 (Elenin).
Celý článek si můžete přečíst na Kommet.cz.
Dle nomenklatury Mezinárodní astronomické unie (IAU), která je pro jména vesmírných těles závazná, je jediné možné a správné označení tohoto tělesa C/2010 X1 (Elenin), ostatní varianty je pouhé prznění mezinárodní nomenklatury. Bylo by velice vhodné toto dodržovat.
Pane Tichý, proč tohle píšete …?
Tohle je český web, psaný česky, určený českému čtenáři, který se zajímá o astronomii. Objevitel komety je ukrajinské nebo možná ruské národnosti, já teď nevím (a nemám čas to zjišťovat). Jeho jméno bylo nutné přepsat z azbuky do latinky, což je do určité míry problém. Čeština na to má normu, podle které z toho vyjde „Jelenin“, mj. proto, že je to asi nejbližší původnímu pravopisu a výslovnosti. Azbuka užívaná ruštinou i ukrajinštinou má totiž dvě „e“: tvrdé „e“ a měkké „e“. Tohle jsou ta měkká „e“, tedy „je. Angličtina to vyřešila jakýmsi způsobem po svém a vyšlo z toho „Elenin“. To by mohl někdo chápat jako „elektronický Lenin“ (a právem, protože ono to tak opravdu vypadá) – přitom je to jméno „Jelenin“ odvozené od slova „jelen“ (zvíře). Až budu psát anglicky, budu to psát po anglicku. Píšu česky, tak to budu psát podle české normy. Podobný případ je třeba Černych (po anglicku Chernykh) nebo Čurjumov (po anglicku Churyumov). Když je nám ruština (resp. ukrajinština, běloruština …) tak blízká, proč máme uvádět čtenáře ve zmatek tím, že budeme jména převádět do anglické transkripce? Vždyť řada lidí (českých čtenářů) anglickou transkripci azbuky ani nezná.
Koneckonců uvedl jsem do poznámky, že v anglicky psané literatuře je to „Elenin“, takže čtenář se v tom zorientuje.
Ohledně závaznosti: pro mě jsou v astronomii závazné přírodní zákony, zejména fyzikální. To, na čem se usnedou nějací pánové, já ani nevím, kde, pro mě závazné není. Pro mě IAU nic neudělala, ani mě neplatí, takže její rezoluce pro mě závazné nejsou. Kromě toho si nejsem jistý, zda IAU skutečně vydala takové nařízení a s takovou interpretací, jak mi tvrdíte. Vy to tak interpretujete. Ale interpretuje to tak i sama IAU? Možná ani ne.
Kromě toho podstatné je při rozlišování komet jejich „strojové“ označení, tedy to počáteční „C/2010 X1“. Jméno, které je v závorce, je tam z historicko-tradičních důvodů a v závorce asi z nějakého důvodu je, ne? Podle mě je to z toho důvodu, že je méně podstatné než „strojové“ označení. Už třeba proto, že jeden člověk může objevit víc komet, že ano?
Vladimír Kocour