Deset největších novinek na Saturnu za minulý rok (2)

By admin, on Únor 27th, 2011

Saturnova soustava měsíců a prstenců je zkoumána už stovky let, vědci však stále odhalují tajemství. A dokonce po více než 5 letech od uzavření studie sondy Cassini nás uchvacují nové objevy. Nyní, na začátku roku 2011 se ohlédneme po deseti nejpoutavějších objevech roku 2010, tak, jak je vybrali vědci starající se o sondu Cassini. Toto je druhý díl: objevy 6 – 10.

  1. Termální anomálie „Pac-Man” na Mimasu
  2. Co spotřebovává vodík a acetylén na Titanu?
  3. Přístroj RADAR na sondě Cassini detekoval „dosud nejlepšího kandidáta“ na ledový vulkán na Titanu
  4. Obří sněhové koule v Saturnově prstenci F vytvořené perturbancemi vyvolanými měsícem Prométheus
  5. Blesky na Saturnu
  6. Exploze plazmatu
  7. Podivné barevné vzory na ledových měsících
  8. Saturnovy vrtule odrážejí původ sluneční soustavy
  9. Pláže, delty a povodňové kaňony kolem jezera Ontario na Titanu
10. Sezónní změna na Saturnu: kosmický přepínač světel

O prvních 5 objevech jsme psali v 1. díle článku.

6. Exploze plazmatu

Exploze horkého plazmatu na Saturnu.

„Exploze“ horkého plazmatu (oranžově a bíle) na noční straně Saturnova magnetického pole periodicky nafukují Saturnovo magnetické pole (bílé čáry). Vědci starající se o sondu Cassini dokázali vypočítat tlak, který horké plazma musí vyvinout vůči magnetickému poli, které je obklopuje. Použili k tomu starší snímky neviditelného horkého plazmatu, pořízené kamerou určenou ke snímání ionizované a neutrální látky, části přístroje na zobrazování magnetosféry na palubě sondy Cassini. Tato enormní oblaka plazmatu se během přibližně 10 až 11 hodin vracejí do části magnetosféry známé jako „magnetotail“. Oblaka plazmatu obíhají kolem Saturnu ve vzdálenosti asi 15 poloměrů Saturnu.

Vědci jsou konečně schopni demonstrovat, že tlak obsažený v těchto oblacích je dostatečný k tomu, aby nafukoval magnetické pole způsobem, který je konzistentní se periodickými signály magnetického pole, jejichž příčina byla dlouho neznámá.

Viz také:
Hot Plasma Explosions Inflate Saturn’s Magnetic Field

7. Podivné barevné vzory na ledových měsících

Vědci využívající data ze sondy Cassini zjistili, že zřetelné, barevné pásy a skvrny okrašlují povrchy Saturnových vnitřních středně velkých měsíců. Načervenalé a namodralé odstíny na ledovém povrchu Mimasu, Enceladu, Tethysu, Dione a Rhea se zdají být následky bombardování. V přednášce z roku 2010 vědci popisují vyvýšené globální struktury, které kopírují cesty, kterými se materiál vyměňoval mezi měsíci, Saturnovým prstencem E a magnetickým polem planety. Tyto barevné vzory mohou pomoci vysvětlit záhadnou teplotní strukturu Pac-Man na Mimasu.

Obrázek: Tento soubor map se zvýrazněnými barvami vytvořený z dat sondy Cassini ukazuje Saturnovy měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea.

Viz také:
Cassini Catches Saturn Moons in Paintball Fight

8. Saturnovy vrtule odrážejí původ sluneční soustavy (8. 7. 2010)

Vrtulovitá struktura vytvořená nezaznamenaným měsícem je jasně osvětlená na sluneční straně Saturnových prstenců.

„Obří” vrtulovité struktury v prstenci A migrují nebo (možná lépe řečeno) oscilují dozadu a dopředu následkem svých interakcí s okolním materiálem prstence; tyto struktury jsou vně Enckeho dělení a reprezentují populaci odlišnou od tří pásů vrtulí nalezených blíže k Saturnu, než je Enckeho dělení (Tiscareno et al 2010). Možnost pozorování migrací objektů v prstencích je velmi zajímavá z hlediska problematiky formování planet v plynných protoplanetárních discích.

Viz také:
Saturn Propellers Reflect Solar System Origins

9. Pláže, delty a povodňové kaňony kolem jezera Ontario na Titanu

Jezero Ontario na jižní polokouli Titanu. Fotografie ze sondy Cassini, 12. 1. 2010.

Několik přednášek z roku 2010 vědců pracujících se sondou Cassini popisuje očividný důkaz pláží, zálivů a delt u jezera Ontario, největšího jezera na jižní polokouli Saturnova měsíce Titanu. Popisují také sezónní změny velikosti a hloubky jezera.

Viz také:
See Beautiful Ontario Lacus: Cassini’s Guided Tour

10. Sezónní změna na Saturnu: kosmický přepínač světel

Složenina obrázků ve falešných barvách podle snímků z Cassini: Saturnovy prstence a jižní polokoule.

Od r. 2005 do r. 2009 Saturn vydával rok od roku postupně stále méně energie. Na konci tohoto období jižní polokoule konzistentně vydávala více energie (asi o 1/6 více energie) než severní polokoule na konci tohoto období. Během období návštěvy sond Voyager byl výdej energie vyváženější. Nárůsty a poklesy vydávané energie jsou korelovány se změnami v efektivní teplotě Saturnu. V porovnání s obdobím návštěvy sond Voyager se energetické úrovně měnily s ročním obdobím a lišily se od časů, kdy jsme Saturn navštívili naposledy. Jedno možné vysvětlení pozorovaných jevů jsou rozdíly v oblačném příkrovu, které se mohou měnit v závislosti na ročním období.

Viz také:
Cassini Sees Saturn on a Cosmic Dimmer Switch

Zdroj:

Cassini Top 10 Science Highlights – 2010, Jet Propulsion Laboratory, 24. 1. 2011