Slunce vychází 1. února v 7 h 22 a zapadá v 16 h 49 min. Den trvá 9 h 27 min. V průběhu února se den znatelně prodlouží. 28. února Slunce vychází v 6 h 37 min a zapadá v 17 h 32 min. Den trvá 10 h 55 min, tedy téměř 11 h. 19. února v 1 h 26 min Slunce dosáhne ekliptikální délky 330° a vstupuje tak do znamení Ryb. Prakticky to znamená, že Slunce se nachází nejprve v souhvězdí Kozoroha a v průběhu února se přesune do Vodnáře.
S o u h v ě z d í
V únoru můžeme krátce po setmění spatřit zbytky letních souhvězdí nízko nad západním a severozápadním obzorem, zejména jasné hvězdy Vegu v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě. Vlevo od nich můžeme spatřit čtverec poměrně jasných hvězd – to je Pegas a Andromeda. Kdo má dobrý výhled na sever, může večer vidět v okolí Polárky Malý vůz a nízko nad severním obzorem Velký vůz.
Nad jihem můžeme večer vidět výrazná zimní souhvězdí Cassiopeia, Perseus, Vozka a Býk s hvězdokupou Plejády, vlevo od nich vysoko nad obzorem jsou vidět Blíženci (jasné hvězdy Castor a Pollux). Výrazným souhvězdím večerní oblohy je Orion.
V průběhu noci se zimní souhvězdí postupně přesunou k západu a nad obzor vysoupí jarní souhvězdí. Jarní souhvězdí jsou s výjimkou Velkého Vozu, který se postupně vyšplhá až k nadhlavníku (ráno) a Lva (s jasnou hvězdou Regulus), poměrně nenápadná, protože jsou složená ze slabších hvězd. Vlevo od Lva si můžeme za alespoň průměrných podmínek všimnout většího množství slabších hvězd – to je otevřená hvězdokupa, která je samostatným souhvězdím a jmenuje se Vlasy Bereniky. Pod Vlasy Bereniky se nachází Panna s jasnou hvězdou Spikou. Vlevo od Vlasů Bereniky uvidíme jasnou hvězdu Arktur, která je nejjasnější hvězdou souhvězdí Pastýře.
K ránu se začnou vynořovat také některá letní souhvězdí: vlevo od Pastýře je to Severní koruna a Herkules. Pod Herkulem se nachází méně jasné a méně známé souhvězdí Hada. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek, je-li obloha průzračná až k obzoru, se ráno objeví nízko nad jihovýchodním obzorem souhvězdí Štíra s jasnou hvězdou Antares a třemi slabšími hvězdami. Mezitím se také na severovýchodě znovu vynoří severnější letní souhvězdí Lyra a Labuť, která jsou vidět i brzo večer nad severozápadem.
M ě s í c
Měsíc je v prvních dvou únorových dnech ráno nízko nad jihovýchodním obzorem jako úzký srpeček. 3. února ve 3 h 31 min nastává nov. Po novu se Měsíc brzo objeví nad západním obzorem jako úzký dorůstající srpek. V únoru jsou jedny z nejlepších podmínek k pozorování Měsíce velmi krátce po novu, protože ekliptika večer svírá velký úhel s obzorem a Měsíc se pohybuje v blízkosti ekliptiky. Po celou první polovinu února je Měsíc výrazným objektem večerní oblohy: 11. 2. v 8 h 18 min je v první čtvrti. 18. 2. v 9 h 36 min nastává úplněk. Od den později, 19. 2. v 8 h je Měsíc v perigeu (nejblíže k Zemi na své dráze, 355 000 km). V tento den také Měsíc překročí nebeský rovník jižním směrem, začne se přesouvat na ranní oblohu a současně se začne jeho denní dráha rychle zkracovat. 25. 2. je Měsíc v poslední čtvrti nízko nad ranní obloze.
P l a n e t y
Únor není k pozorování planet příliš příznivý.
Z planet uvidíme jasný Jupiter na večerní obloze. Zapadá zpočátku 4 h, koncem měsíce jen 3 h po Slunci. V jeho blízkosti se nachází také Uran viditelný triedrem nebo lépe binarem (jako kotouček jej lze rozlišit až větším dalekohledem při zvětšení cca 100x, lépe ještě větším). Později v noci můžeme pozorovat Saturn v souhvězdí Panny. Mezi 4. a 5. hodinou ranní vychází Venuše, která je vidět nízko nad jihozápadním obzorem jako Jitřenka. Podmínky její viditelnosti se v průběhu února zhoršují.
Planety Merkur, Mars a Neptun v únoru neuvidíme, protože všechny tyto 3 planety se v průběhu února dostanou do konjunkce se Sluncem: Merkur 25. 2., Mars 4. 2. a Neptun 17. 2.
Zdroj:
Astronomická ročenka 2011, vydává SÚH Hurbanovo.
