Celý měsíc leden se Slunce nachází blízko jižního slunovratného bodu ekliptiky. Má nízkou deklinaci, a proto pozdě vychází, brzo zapadá a vystupuje jen nízko nad obzor. Den je krátký: 1. ledna trvá 8 h 23 min, 31. ledna trvá 9 h 23 min. V průběhu ledna se tak prodlouží o jednu hodinu. V lednu dojde ke dvěma význačným úkazům souvisejícím se Sluncem. První bude zcela nenápadný: 3. ledna v 19 h 30 min se Země nachází v periheliu (vzdálenost od Slunce 147 087 209 km). Hned o den později, 4. ledna ráno nastane částečné zatmění Slunce. Tento úkaz popíšeme v samostatném článku.
Obloha 1. ledna 2011 v 7 h SEČ nad jihovýchodním obzorem za vynikajících pozorovacích podmínek. Písmeno J vpravo je jih, V vlevo je východ. Jasná hvězda mezi Merkurem a Měsícem je Antares. Jasná hvězda úplně vlevo je Altair. Zdroj: program Stellarium.
Celý článek …
S o u h v ě z d í
Ačkoli je leden zimní měsíc, uvidíme kromě zimních souhvězdí také mnohá jiná, protože noc je stále velmi dlouhá.
Večer asi 30° nad západním obzorem uvidíme ještě zbytky letních souhvězdí, zejména Labuť s jasnou hvězdou Deneb a Lyru s jasnou hvězdou Vegou, případně velmi nízko také Orla s jasnou hvězdou Altair – celý letní trojúhelník. Nízko nad jihozápadním obzorem uvidíme Vodnáře. Tato souhvězdí však brzy zapadnou. Na západní polovině oblohy se bude nacházet také výrazný čtvrec hvězd se souhvězdí Pegasa a Antromedy. Vlevo od Pegasa a pod Andromedou uvidíme další podzimní souhvězdí: Ryby, Berana, Trojúhelník a pod nimi souhvězdí Velryby se známou dlouhoperiodickou hvězdou Mira.
Vysoko kolem nadhlavníku uvidíme jasnější hvězdy uspořádané do písmene W – souhvězdí Cassiopeia. Vlevo od Cassiopei Perseus a dále Vozka. Pod Perseem a Vozkou se nechází Býk s jasnou hvězdou Aldebaran a otevřenou hvězdokupou Plejády. Před půlnocí vrcholí výrazný Orion se známou a jasnou mlhovinou M 42. Vlevo od Oriona jihovýchodně je jasná hvězda Sirius v souhvězdí Velkého Psa. Nad ním se náchází Malý Pes s hvězdou Prokyon a ještě výše dvojice jasných hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců. Blíženci vrcholí vysoko nad obzorem kolem půlnoci. Vlevo od Blíženců se nechází slabší souhvězdí Raka.
Dál na východ uvidíme jarní souhvězdí, která se postupně ve druhé polovině noci budou dostávat nejvýše nad obzor. Jarní souhvězdí jsou méně výrazná a na silně přesvětlené městské obloze mnnohá zanikají, proto je i jen k jejich spatření někdy nutné cestovat mimo město pod tmavší oblohu. I ve městě však uvidíme dvě nejvýraznější: vysoko nad obzorem Velký vůz, případně i Malý vůz, a o něco níž souhvězdí Lva z jasnou hvězdou Regulus.
Na ranní obloze – a lépe na tmavší obloze mimo město – můžeme vlevo od Lva spatřit shluk většího počtu slabších hvězd – souhvězdí Vlasy Bereniky. Pod nimi se nachází Panna s jasnou hvězdou Spikou. Ještě dále na východě bude postupně stoupat Pastýř s jasnou hvězdou Arkturus a vlevo od něj Severní koruna. Za svítání můžeme nad východem a severovýchodem vidět ještě souhvězdí Herkula a opět souhvězdí Lyry, které jsme mohli vidět i brzy večer. Za dobrých pozorovacích podmínek se může stát, že ráno nízko nad jihovýchodním obzorem brzy před východem Slunce uvidíme také Antares v souhvězdí Štíra, ale to jen v případě, že bude obloha průzračná až k obzoru.
M ě s í c
První 3 dny měsíce ledna se Měsíc nachází nízko nad východním obzorem jako úzký srpeček ve tvaru písmene C. Část Měsíce neosvětlená Sluncem je však také viditelná, protože je osvětlena světlem odraženým od Země („popelavý svit“). 4. ledna nastává nov Měsíce doprovázený zatměním Slunce. Poté se Měsíc objeví na večerní obloze a bude dorůstat. Dorůstající Měsíc se stane výrazným objektem večerní oblohy, protože ekliptika svírá večer velký úhel s obzorem a Měsíc bude mít vyšší deklinaci než Slunce. 12. ledna bude v první čtvrti, 18. ledna bude svítit vysoko na oboze jako úplněk celou noc. Poté se jeho podmínky viditelnosti začnou zhoršovat. 26. ledna nastane poslední čtvrť. Úzký srpek Měsíce bude potom už jen nízko nad jihovýchodním obzorem. Nov nastane 3. února.
Měsíc v perigeu a apogeu
Během ledna nastanou za dobré viditelnosti dvě významné polohy Měsíce vůči Zemi. Měsíc obíhá po výstředné dráze. Nejdále od Země (odzemí, apogeum) bude 7. ledna v 0 hodin (406 tisíc km), 3 dny po novu. Nejblíže k Zemi (355 tisíc km) bude 19. ledna v 8 hodin, den po úplňku. Změnu jeho zdánlivého úhlového průměru si okem nevšimneme. Budeme-li ho však 7. ledna a 19. ledna fotografovat teleobjektivem o stejné ohniskové vzdálenosti, rozdíl bude na dvou vedle sebe položených negativech (nebo fotografiích ve stejném měřítku) velmi dobře patrný. Měsíc bude mít sice v každém z okamžiků jinou fázi, ale bude dobře pozorovatelný.
P l a n e t y
Nízko na večerní obloze v souhvězdí Ryb uvidíme Jupiter a v dalekohledu blízko něj Uran. 2. ledna nastane konjunkce těchto planet, Jupiter se bude nacházet jen 34′ jižně od Uranu.
Na ranní obloze bude jasně svítit Venuše jako Jitřenka. Blízko ní bude také Saturn. Obě planety se budou nacházet v souhvězdí Panny. Nízko nad jihozápadním obzorem budeme moci za dobrých podmínek spatřit také Merkur – podmínky jeho viditelnosti však budou podprůměrné. V prvních lednových dnech budou tvořit tyto planety spolu s Měsícem zajímavé seskupení (viz obrázek výše).
M e t e o r i c k é r o j e
Od 1. do 5. ledna s maximem 4. ledna v ranních hodinách bude vidět meteorický roj Kvadrantidy. Podmínky k pozorování tohoto roje budou příznivé, očekávaná zenitová hodinová frekvence je asi 110 meteorů za hodinu. Roj se jmenuje podle dnes již zrušeného souhvězdí Zední Kvadrant, které se nacházelo v severní části Pastýře poblíž Herkula a Draka.
Zdroj:
Astronomická ročenka 2011, SÚH Hurbanovo
Program Stellarium, http://www.stellarium.org
